Sběr klíšťat v Klokočských skalách

Jak už bylo zmíněno, Jetíka letos více než cokoli jiného lákají Klokočské skály. A to navzdory tomu, že snad nikde jinde v Českém ráji není tolik klíšťat jako právě tam 🙁 . Po každé takové výpravě si Jetík řekl, že : „Do Klokočí už nikdy!“. Začal si dělat i statistiky, například: „Jislova jeskyně nalezena na druhý pokus a 7 klíšťat“.

V tomhle příspěvku je „pár“ obrázků z míst, která Jetíka obzvláště zaujala. A začne rovnou již zmíněnou Jislovou jeskyní.

Říká se jí také Sluj Českých bratří nebo prostě jen: „Svítání“. Je docela dobře ukrytá, z povzdálí je zcela neviditelná a jak už zde bylo napsáno, Jetík jí dosáhl se skórem 7 klíšťat.

*

Troška erotiky nemůže nikdy škodit a v Ráji je nahota vlastně úplně normální. Tahle „hambatá“ je ve skutečnosti velice cudná – ukáže se málokomu. Jetík po sestupu k ní objevil na noze klíště, takže na plošině u ní se taky svlékl skoro do naha 😀

*

Tahle jeskyně je velice zajímavá – říká se jí „Průtočná“. Po velkých deštích nebo na jaře když taje sníh, tudy protéká voda. Skládá se z několika „místností“ za sebou, voda se dovnitř dostává puklinou ve stěně a zevnitř pak vytéká v podobě potůčku.

*

„TO Veselá kopa“ je dokonale ukrytý trampský kemp. Jetík ho dosáhl se 6 klíšťaty na ponožkách. Nejprve je převis s ohništěm a nad ním je vyvýšená předsíň, ze které vedou dva vstupní otvory do dvou samostatných jeskyní.

Uvnitř levé jeskyně jsou vytesané figurky, které působí až trošku strašidelně

*

Jetík nemiluje stísněné prostory, zvlášť když je v nich tma. Když se ale dozvěděl o Svojsíkově průlezce, navíc na místě kde předtím několikrát byl (aniž by si jí všiml), nemohl si ji nechat ujít. Vlez do ní je nenápadný (koho by taky napadlo, že se tudy dá prolézt až na druhou stranu skalního masivu) …..a výlez z ní je doslova miniaturní.

Takže dovnitř tudy…… Za touto nízkou průlezkou je jakási „svatyně“, kde bývají rozsvícené svíčky.

….a po nějakých 20 (???) metrech ve stísněném prostoru (někde vyloženě po břiše, někde se dá i posadit) to člověka „vyplivne“ zde – velice  nízkým otvorem.  Dalo to práci než se Jetík vysoukal ven, hrabal kolem sebe rukama jako mravkolev, Drobek ať to ani nezkouší. (Jinak je to ale naprosto bezpečné – kdo tudy neproleze, ten se prostě vrátí zpátky)

Samotná průlezka je co se týká klíšťat bezpečná, ale na stráni pod jejím výlezem je to děs – po 4. objeveném klíštěti odsud Jetík zbaběle utekl, přestože zde rozhodně ještě má co objevovat.

*

Černou osadu Jetík dlouho (a mylně) považoval za Jislovu jeskyni – i když jediné co mají společného je, že je k ní velmi nesnadný přístup.

Okolo převisu je toho víc, například Nora, Sluneční kemp nebo místo zvané U seržanta. Jetík zde na botu chytil pouze jedno klíště, které hned na místě rozdrtil klacíkem. Ani se mu tomu nechtělo věřit, doma se pak ještě prohlížel asi pětkrát, ale zůstalo skutečně jen u jednoho.

*

Tenhle nápis je vyloženě zavádějící. Každý automaticky předpokládá, že se zde stalo nějaké neštěstí, letopočet navíc evokuje spojitost s Prusko-rakouskou válkou 1866 (je tam vyryto 1886 😀 ). ….Ve skutečnosti se jedná o „Pomník loveckého štěstí“. Myslivec zde prostě zastřelil jelena.

*

Jeskyně Meta Menardi, také zvaná Faust…… Ve stropě velmi nenápadného a nijak pohledného převisu je dost vysoko nad zemí díra – jediný vstupní otvor do temné jeskyně – zřejmě se tam lezlo po žebříku nebo šplhalo po laně.

Jméno „Meta menardi“ odkazuje na křížáka temnostního, který se tam nahoře jistě tetelí blahem

*

Jetík by mohl v tomhle duchu pokračovat stále dál a dál – Klokočské skály jsou skutečně inspirativní oblastí Českého ráje, tolik jeskyní, převisů a průlezek snad opravdu není nikde jinde. ….Bohužel ani klíšťat asi není nikde jinde tolik…. 🙁

Tady si Jetík myslel, že dosáhl rekordu. Zajel si s kolem šikovně tak, aby to měl k tomuto skalnímu útvaru, říkejme mu třeba Kaple, co nejblíž – cca 250 metrů.

Během těch pěších 250 metrů „tam“ a 250 metrů zpět dokázal Jetík nachytat na boty a ponožky 12 klíšťat. (repelent OFF je opravdu na h…o)

*

Bohužel, i tento šílený rekord byl překonán, když se Jetík vydal hledat Modrou zátoku…..

Jetík šel terénem, který považoval za relativně bezpečný – žádné borůvčí, žádné kapradí, žádné hluboké listí……. a nezdržel se tam déle než hodinu. Každých pět minut si kontroloval boty a pravidelně z nich odstraňoval klíšťata pomocí samolepících papírků ……..které mu brzy došly. Dopočítal se totiž devatenácti klíšťat!!!

….Jak jednou říkal jeden nejmenovaný Paroubek – „Kdo z vás to má?“.

Tak ahoj, Jetík

Doporučené články