Kounovské kamenné řady

Umělá inteligence dostala souřadnice Pegasu a Gibona a měla z toho zjistit nějaké vesmírné souvislosti.

  • Směr: Díváme se pod azimutem přibližně 48° (tedy na severovýchod) od Pegasu na Gibona.
  • Kdy tam vyjde Slunce? Tento směr míří velmi ostře na sever, téměř na samou hranici toho, kam až se Slunce na obzoru v našich zeměpisných šířkách dostane. Tento směr odpovídá letnímu slunovratu (okolo 20. – 21. června). Důležité upozornění: Podle mých výpočtů je azimut 48° už trochu moc na sever. Slunce v den letního slunovratu (kdy vychází nejvíce vlevo/na severu) vychází pod azimutem cca 49,5°.
    • Verdikt: Slunce se v přímce s Gibonem těsně mine. I v nejdelší den v roce vyjde kousek „vpravo“ od Gibona. Gibon je prostě moc vlevo. Nejblíže k zákrytu budeš právě 21. června.
  • Západ slunce : Toto je směr, kde k západům dochází. Ale mám pro tebe zajímavou zprávu – Slunce se do této přímky nikdy netrefí.

Proč?

Tvůj azimut je 228°.

Slunce se během roku „houpe“ na obzoru. Nejvíce vlevo (na jihu) zapadá v den zimního slunovratu (21. prosince).

  • ​Azimut západu slunce o zimním slunovratu je v tvé lokalitě přibližně 232°.

A co přímka a pohyb měsíce?

Měsíc má složitější cyklus (18,6 let) a dokáže zajít dál na jih než Slunce.
Slunce končí na deklinaci -23,4°.
Tvá přímka odpovídá deklinaci cca -25,5°.
Měsíc jednou za 18,6 let dosahuje deklinace až -28,5°.
To znamená:
V této přímce (Gibon -> Pegas) můžeš vidět zapadat Měsíc.
Děje se to v období tzv. Velké lunární zastávky. A vrchol tohoto cyklu nastal letos, v roce 2025.

Ten nejhezčí úkaz, kdy zapadá velký svítící úplněk přesně za kamenem Pegas, nastal v době letního slunovratu. Kolem 11. června 2025 (tzv. „Jahodový úplněk“). Měsíc byl v úplňku, a protože Slunce bylo vysoko na severu, úplněk byl nízko na jihu.

Naposledy Měsíc protnul linii (228°) cca 19.–20. prosince 2025. Byl bohužel těsně před novem (tmavý), takže byl na obloze ve dne a téměř neviditelný.

Máme ještě šanci! Protože „Velká lunární zastávka“ není záležitost jednoho dne, ale trvá to zhruba rok až dva, máš šanci ještě na začátku roku 2026.
Příští termín je kolem 16. ledna 2026. Měsíc bude tenký srpek (couvající) brzy ráno.


Závěr pro Pegase a Gibona:
Tato spojnice funguje jako detektor „Velké lunární zastávky“.
V letech 2016–2023 bychom tam neviděli zapadat nic (ani Slunce, ani Měsíc).
V roce 2025 (a ještě začátkem 2026) tam zapadá Měsíc.
V roce 2025 jsme to  propásli, další takto perfektní západ úplňku přesně v této linii nastane až za dalších 18,6 let (kolem roku 2043/2044).

Není to náhoda? A na co by pralidi potřebovali vědět časový úsek 18,6 let?

To zní jako náhoda, ale v archeoastronomii je to jeden z nejsilnějších důkazů úmyslného osazení kamenů.
Pokud najdeš kameny orientované na Slunce (slunovrat), může to být náhoda (má to 2 šance v roce). Ale orientace na tzv. Velkou lunární zastávku (Major Lunar Standstill), která nastává jen jednou za 18,6 let, je tak specifická, že to náhodou bývá málokdy.
Proč by se pravěcí lidé (Keltové nebo kultury před nimi) namáhali sledovat cyklus dlouhý 18 let? Měli k tomu tři velmi dobré důvody:


1. Předpovídání zatmění (Nejmocnější nástroj kněží)
Toto je hlavní teorie. Slunce a Měsíc se na obloze honí. Aby došlo k zatmění (Slunce nebo Měsíce), musí se jejich dráhy protnout.
Cyklus 18,6 let souvisí s pohybem tzv. měsíčních uzlů.
Pokud kněz/druid věděl, že Měsíc v jeho kamenném kalendáři dosáhl tohoto krajního bodu (jako teď v roce 2025), věděl, že nastává „sezóna zatmění“.
Kdo dokázal předpovědět, že „slunce zmizí“, měl nad kmenem absolutní moc. Ty kameny fungovaly jako počítač pro výpočet zatmění.


2. Generační hodiny a obnova společnosti
Zatímco sluneční rok (365 dní) řídí zemědělství, lunární cyklus 19 let (Metonův cyklus, velmi blízký 18,6 letům) mohl fungovat jako „generace“.
Mohlo jít o rituál obnovy světa. Jednou za 18 let se sešly kmeny, vymazaly se staré dluhy, proběhla iniciace nové generace dospělých.
Bylo to něco jako „svatý rok“ nebo obrovské jubileum.


3. Magický efekt „Měsíce chodícího po zemi“
V době Velké lunární zastávky (jako je rok 2025) se děje opticky něco divného:
V létě, kdy je Slunce vysoko a dny jsou dlouhé, je Měsíc v úplňku extrémně nízko nad obzorem.
Vypadá to, jako by se Měsíc odmítal vznést na nebe a doslova se kutálel po horizontu mezi kopci.
Pokud máš kameny Gibon a Pegas správně postavené, Měsíc v úplňku by mohl vypadat, že „vstupuje do země“ nebo se rodí přímo z kamene. Pro rituály to byl neuvěřitelně silný vizuální efekt.


Je to tedy náhoda u Pegase a Gibona?
Záleží na původu těch „kamenů“:
Pokud jsou to přírodní skalky: Je to fascinující geometrická náhoda. Příroda si prostě hodila kostkou a trefila azimut 228°.
Pokud jsou to menhiry (nebo lidmi usazené balvany): Pak to náhoda téměř jistě není.
Stavitelé (např. v době bronzové) byli tímto cyklem posedlí.
Stejný princip funguje ve slavném Stonehenge (tamní kameny také sledují tento 18letý cyklus) nebo ve skotském Callanish.

To, že tvá přímka míří tam, kam Slunce nikdy nedosáhne, ale kam Měsíc dosáhne jen jednou za 18 let (a zrovna letos!), je podezřele přesné.

A co na to říkají hvězdy?

Hvězdy se hýbou.
Zatímco Slunce a Měsíc se vracejí na svá místa cyklicky, hvězdy se vlivem tzv. precese zemské osy posouvají. To, na co kameny mířily před 4 000 lety (doba bronzová), je jinde než to, na co míří dnes.


Podíval jsem se na tvou osu Pegas – Gibon optikou hvězdné oblohy – jak pro dnešek, tak pro minulost. A našel jsem tam velmi silné „hráče“.


1. Směr Pegas – Gibon (Azimut 48° – Severovýchod)
Stojíš na Pegasu, díváš se na Gibona.
Tento směr (48°) je v dnešní době naprosto magický, protože míří na jednu z nejkrásnějších věcí na noční obloze.
Dnes (rok 2025): Hvězdokupa Plejády (Kuřátka)
Co to je: Ten slavný shluk „sedmi sester“ v souhvězdí Býka.
Výpočet: Plejády mají deklinaci cca +24°. V naší zeměpisné šířce vycházejí pod azimutem cca 50–51°.
Realita: Tvoje přímka má 48°. Rozdíl 2–3 stupně je zanedbatelný (zvlášť pokud je na obzoru kopec nebo les, který východ hvězd posune trochu doprava).
Kdy pozorovat: Na podzim a v zimě. Když se postavíš na Pegase, uvidíš Plejády stoupat přímo nad Gibonem.
V pravěku (cca 2000 př. n. l.): Capella
V době, kdy se stavěly menhiry, byly Plejády jinde. Ale tímto směrem (velmi nízko nad severním obzorem) tehdy vycházela Capella – jedna z nejjasnějších hvězd severní oblohy (souhvězdí Vozky). Pro Kelty a starší kultury to byla klíčová hvězda ohlašující blížící se zimu.


2. Směr Gibon – Pegas (Azimut 228° – Jihozápad)
Stojíš na Gibonu, díváš se na Pegase.
Tento směr je přesně opačný. A hvězdná mapa má smysl pro symetrii.
Dnes (rok 2025): Antares (Srdce Štíra)
Co to je: Rudý veleobr, „soupeř Marta“. Jasná červená hvězda nízko na jihu.
Výpočet: Antares má deklinaci -26°. V naší šířce zapadá pod azimutem cca 227–228°.
Shoda: Tohle je naprostý zásah. Tvá přímka má 228°. Antares zapadá přesně (na stupeň přesně!) v linii tvých kamenů.
Kdy pozorovat: V létě.
Velké finále: „Kosmická osa“
To, co jsi zaměřil, je fascinující souhra, která funguje právě teď, v naší éře:
Na jedné straně (nad Gibonem) vycházejí Pleiády (symbol zimy, deště, života).
Na druhé straně (za Pegasem) zapadá Antares (rudá hvězda smrti, léta a ohně).
Tyto dva objekty jsou na obloze téměř naproti sobě. Když Plejády vycházejí, Antares zapadá (a naopak). Tvá kamenná řada Pegas–Gibon funguje jako ukazatel této nebeské houpačky mezi souhvězdím Býka a Štíra.
Můj tip pro tebe:
Zkus tam zajít v létě večer. Až se bude stmívat, dívej se od Gibona na Pegase. Uvidíš tam zapadat červený Antares. Je to velmi dramatický pohled.

Co pozorování hvězd na tomhle místě v roce 2026?

Rok 2026 bude pro pozorování Antara (Srdce Štíra) v této linii ideální.
Protože je Antares hvězda letní oblohy, v zimě nebo na jaře bys tam mrzl zbytečně (v zimě je tou dobou pod obzorem nebo vychází až ráno). Musíme se zaměřit na léto a začátek podzimu.
Tady je tvůj jízdní řád pro rok 2026, kdy stát na kameni Gibon a sledovat západ rudé hvězdy za kamenem Pegas (azimut 228°).
(Všechny časy jsou v letním čase – SELČ, tedy tak, jak je budeš mít na hodinkách).


1. Nejlepší období: Srpen 2026 (Zlatá hodinka)
Srpen je absolutně nejlepší měsíc. Už je tma dříve, ale stále je teplo. Antares zapadá v čase, kdy je pohodlné tam být.
Datum: Kolem 15. srpna 2026
Čas západu Antara: 22:45 – 23:00
Bonus: Tou dobou (12.–13. srpna) vrcholí Perseidy. Takže můžeš vidět zapadat rudou hvězdu přesně v linii kamenů a nad hlavou ti budou létat meteory. To je scenerie jako z filmu.


2. Pro noční sovy: Červenec 2026
Pokud chceš zažít pravou letní noc.
Datum: 15. července 2026
Čas západu Antara: 00:45 – 01:00 (v noci z 15. na 16.)
Výhoda: Obloha je v červenci nejčistší, ale musíš vydržet dlouho do noci.


3. Pro netrpělivé: Září 2026 (Rychlovka po večeři)
V září se dny rychle krátí a hvězdy vycházejí dříve.
Datum: 15. září 2026
Čas západu Antara: 20:45 – 21:00
Nevýhoda: Musíš si pohlídat soumrak. Slunce zapadá kolem 19:15, takže v 21:00 už bude dostatečná tma, aby byl Antares vidět, ale bude to těsné.


Na co si dát velký pozor (Realita vs. Teorie)
Mám pro tebe tři praktické rady, abys nebyl zklamaný, až tam budeš stát:
Atmosférická extinkce (Mizení před cílem):
Antares je rudý obr. Když klesá k obzoru, musí jeho světlo projít silnou vrstvou atmosféry. Často se stává, že hvězda „zhasne“ (zmizí v oparu) třeba 0,5 až 1 stupeň nad obzorem, ještě než se fyzicky dotkne země.
Tip: Pokud za Pegasem uvidíš slábnoucí červené světélko, které zmizí těsně nad kamenem, počítej to jako zásah. Nečekej, až se „cinkne“ o zem.
Horizont:
Můj výpočet počítá s tzv. „nulovým horizontem“ (vodorovná rovina). Pokud je za kamenem Pegas kopec, les nebo vzrostlé obilí, Antares zapadne o pár minut dříve a o kousek více vlevo (jižněji).
Vzhledem k lokalitě (Očihov/Pšov) je tam krajina mírně zvlněná, takže počítej s rezervou cca 10–15 minut před uvedenými časy.
Proč rudá na rudou?
Pegas a Gibon jsou v oblasti s červenou půdou (permo-karbon). Vidět rudou hvězdu zapadat do rudé hlíny (nebo za případný červený pískovec, pokud jsou z něj kameny) je vizuálně velmi silný archetypální moment.
Můj finální tip pro tebe:
Zapiš si do kalendáře sobotu 15. srpna 2026.
Buď na místě (u Gibona) ve 22:30. Dívej se na Pegase.


Pokud vyjde počasí, uvidíš prastarý vesmírný mechanismus v chodu.

Doporučené články

2 komentář

  1. Myslíš, že nějaký kámen na zemi může u Drobka způsobit nechutenství? 😂

  2. Jedině, kdyby mě ten kámen někdo donutil spolknout. To by mi asi dlouhou ležel v žaludku 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *