Drobek Už uteklo hodně vody v Jizeře od doby, kdy jsem si do batůžku dával lomy nad Berounkou. Postupem času se objevila i další místa v okolí a když jarní prázdniny vyplivly destinaci v Řevnici, nebyl jsem proti 🤗
Dopoledne jsme vyrazili na Ameriku. Parkoviště lze snadno najít na mapě, ale pro pořádek – zaparkujte tady.
A teď dostanete informaci, která se nikde nepíše. Pokud před vaší návštěvou pršelo, nebo po mrazivé noci přišel teplý den, tak rozhodně nechoďte po žluté turistické cestě moc daleko. Doporučím vám to jen k téhle vyhlídce, dál je to bahenní baletění.
Z parkoviště se raději dejte po štěrkované cestě naučné stezky. Než dojdete na oficiální vyhlídku, tak uvidíte pár vyšlapaných cestiček za zábranou. To vám nemůžu doporučit, já tam nelezl. Ale hlásím, že „kdo si počká, ten se dočká“.
Lepší je zřejmě lom navštívit, když je slunce přímo nad hlavou, jinak bude půlka lomu ve stínu a druhá přepálená, nebo fotíte do sluníčka.
Když budete pokračovat dál, tak narazíte na odbočku k vyhlídce v čele lomu. Ovšem ta je taky za „drátem“, tudíž jako správný přizdisráč jsem se na ni vykašlal. Kdo to má podobně, nemusí smutnit. Nahoře je výhled zřejmě podobný.
A tady přichází kámen úrazu morbidně obézního. Plán byl, že budeme pokračovat kolem Mexika, Kanady až k Malé Americe. Jenže již neznačená cesta se nám zdála bahnitá (😂) a tak jsme chtěli zvolit žlutou turistickou. Tam jsme ovšem narazili na problém, že tři metry svahu jsou na nás moc prudký a rozbít hubu si nechceme Tak jsme se rozhodli podívat na pomník Politickým vězňům.
A odtud přes kuličku na Mexiko, kde v 50. letech pracovali oni političtí vězni.
A vrátit se zpátky k autu. Zvolili jsme však onu blátivou žlutou a hořce toho pak litovali. Útěchu nám poskytla vyhlídka, kde jsme si od bahna trošku odpočinuli.
Ona doporučená cesta po žluté (z druhé strany) končí u této vyhlídky.
Pak už to je k autu hop a skok, takže vidíte, že žlutou bahnitou se to moc nevyplatí.
Cestu tudíž znáte a teď si povíme nějaká fakta o lomu, ať jste na místě nachytřený 😉😊
Velká Amerika je dlouhá 170 metrů, široká 150 metrů a hluboká 67 metrů, z toho 13 metrů je zatopeno.
Je to vápencový lom a k čemu je vápenec dobrý? Na to jsem se ptal taky a jedna z vyhlídek mi dala odpověď.
Především jako stavební kámen. Vápencové patníky byly součástí každé silnice v kraji. Je surovinou pro výrobu vápna a cementu. Barevný vápenec (mramor) je vhodný na sochy, náhrobky i obklady. Vápenec je důležitý při výrobě cukru, železa, skla či papíru. Je nutnou součástí procesu čištění kouřových plynů (odsiřování) a úpravy vody.
Vápenec se těžil od ručního lámání, až po průmyslovou těžbu. Až do 50. let 20. století skalník postupně odstřeloval celou stěnu od nejvyšších míst až ke dnu lomu. Novější – clonový odstřel přišel na řadu se zavedením vrtných souprav, které vyvrtají až tři řady úzkých děr, ty se nabijí trhavinami a odstřelí. Při clonových odstřelech vznikají etážové – stupňovité lomy.
Vápenec se na povrch dopravoval nejprve na koňských povozech, následně kolejovou dopravou, kdy vozíky byly tlačeny lidskou silou a kde nebylo vhodné místo na stavbu kolejí, tak tam vznikla lanová dráha.
S Velkou Amerikou je spojován i Hans Hagen, který dodnes ve štolách straší. Byl to německý voják, který se zde schovával před sovětskou armádou, následně kradl trampům jídlo a zahynul, když ho honili horníci.
O lomech nad Mořinou má pár videí můj nejoblíbenější YouTuber – Jaroslav Mareš. Laco Lahoda, který je specialista na české podzemí. Račte vstoupit 🙂
Jaroslav Mareš – Playlist o lomech
Amerika za rohem i s trampem
🤭
….hezké a zajímavé počteníčko, např. o H. Hagenovi jsem neměla ani potuchy.😉
Děkuji 😊, já zase znal z „Ameriky“ jen jeho 😀