Pískovec čaruje: Obětní kámen

O Obětním kameni se vedou spory již sto let a každý si tak může najít něco, s čím bude (ne)souhlasit, ale je to to jediné, co mu v tuhle chvíli zbude. V druhé chvíli bych doporučil přemluvit kvalifikovaného archeologa, vzít lopatu, síto, štěteček a najít nějaké archeo, co by potvrdilo teorii, ve kterou věříte, nebo doufáte.

Nejdříve si řekneme, že myslím tenhle Obětní kámen. Na vrchu Smrkovec, kde jak trefně Jetík poznamenal, rostou nejvíc borovice 😀 Nejlepší přístup je, ať vám kdo chce co chce říká, od odbočky jih . Hodí se to i z důvodu parkování, cesta odsud je pohodlná a parkování zdarma.

Kdo by si od parkoviště chtěl dobrovolně zajít a vyzkoušet odbočku sever, nechť vstoupí 😀

Od odbočky jih vede ke kameni pěšina, která je mírně do kopce a do které na pár místech zasahuje vegetace. Ale těch 200 metrů se dá vydržet.

První co uvidíte bude jedna z polojeskyní.

Následně objevíte Obětní kámen.

A od něj uvidíte druhou polojeskyni.

A teď k teoriím, co by Obětní kámen mohl být.

Roku 1917 Jan Švec ve Zlaté Praze má článek o Obětním kameni. V článku popisuje dvě polojeskyně, které jsou téměř až ke stropu zasypány pískem. Stěny jeskyní jsou podle něj uměle přitesány a v písku ležící kameny jsou prý zpracovány v kamenné modly. V písku se našly i střepy z předhistorických nádob. A onen samotný obětní kámen, který je přitesán do mísy a zdá se, že byl zprvu viklanem.

Místo několikrát v průběhu posledních let navštěvuje i akademický malíř mistr Jaroslav Panuška, kterého Jan Švec v článku zmiňuje, a dodává, že Jaroslav Panuška zde namaloval celou řadu skic a obrázků ke studii o slovanském prehistorickém obětišti. Kdo by chtěl pár skic a obrázků vidět, tak ať navštíví https://is.muni.cz/th/h19pk/Jaroslav_Panuska-komplet.pdf, stáhne pdf a najede na stranu 128.

Jenže již roku 1930 přichází Josef Vítězslav Šimák – historik Českého ráje, a teorii o obětišti se vysměje a kamennou mísu prohlásí za romantický výtvor z 19. století.

Nojo, ale roku 1962 pod skálou, na které je kámen, vykopal pan Staněk z Turnova fragmenty žlutohnědých nádob, které jsou přibližně 3000 let staré. Náleží kultuře lidu popelnicových polí ze sklonku doby bronzové. Nález je prý uložen v depozitu turnovského muzea. Jiří Waldhauser se pokoušel pana Staňka najít, ale bohužel už nebyl mezi živými. Jiří Waldhauser naznačuje, že by mohlo jít o podvržený nález, který měl oslavit nálezce. Jaké byly okolnosti při nálezu, se tak už nedozvíme.

Jiří Waldhauser se též snaží vyvrátit teorii o romantickém činu, protože na celé ploše Českého ráje máme jen tři výtvory, které by se daly připodobnit k romantismu. A to Adamovo lože, které vzniklo kolem roku 1600. Kopicovy reliéfy, které jsou z období 1932 – 1978. Poslední a asi nejkrásnější romantický výtvor, je vytesaná nahá dívka u Kosti, která je sto let stará.

Že je něčeho málo, neznamená, že by toho nemohlo být víc, ale asi by se o tom vědělo. Předpokládám, že stvořitel by chtěl být známý.

Geolog Václav Cílek si myslí, že jde o předčasně opuštěný tesaný mlýnský kámen. Ale zdejší měkký pískovec by podle Jiřího Waldhausera mlel jen několik dní.

Jisté je to, že v okolí byly zjištěny archeologické nálezy, které se opravdu datují již do pravěku, ale nelze je spojovat přímo s kamennou mísou.

Možná to byl opravdu viklan, ke kterému chodili lidé pro radu, za obřady, kdy diváci seděli v polojeskyních a sledovali druidovo představení. Možná nějaký chlapec tesal křeslo pro svou milou, ale odvedli ho vojnu a on své dílo nedokončil. Možná, že se sem chodili místní lidé schovávat před cizím vojskem a mísa měla sloužit jako nádoba na vodu.

Proč nepřijít na toto místo, neposedět a neoddat se fantazii? Jsme v Ráji, tady je možné vše 😊

A jaké je vaše „možná“?

---

Můj výlet: Branžež – Hrdinka – Obětní kámen – kiosek pod Valečovem a vichr na Valečově, vám budiž inspirací.