Drobek
… dostávaly se mi do seznamáckého batůžku postupně. Ani už nevím, kde a kdy jsem o nich slyšel poprvé. Vlastně je to jedno. Prostě pojďte na procházku/projížďku 😊
Vezmeme to postupně, podle toho, jak jsme je navštívili. U každého menhiru najdete naší praktickou poznámku a následně i faktické informace.
Nachází se u obce Klobuky a parkovat se dá kousek od menhiru. Vedle silnice je vyježděná plocha na jedno auto. Pokud tam nebude volno, tak o kousek výš je něco podobného, ale většího. Z obou míst už uvidíte menhir v poli.
Když jsem si vše natočil a prohlédl, zkusil jsem se i dotknout ze strany od Řípu. Dlaně jsem držel cca půl minuty a pak raději přestal. V autě na mne šla bolest hlavy, ale přičítal jsem to přicházející bouří a nedostatečným pitným režimem. Každopádně jsem se dalších menhirů už nedotýkal.
Zkamenělý pastýř je nejvyšší menhir v Česku. Je 3,4 metru vysoký, rezavě hnědý, středně zrnný pískovec se železitým tmelem.
Roku 1852 byla v kraji velká bouře, při které byl menhir vyvrácen. Proto se v Klobukách sešla obecní rada, na které bylo rozhodnuto, že by měl být kámen znovu postaven.
Historik Josef Ladislav Píč nechal u menhiru v roce 1898 kopat. Zjistilo se, že kámen byl vztyčen uměle, protože byl osazen v písčité vrstvě nad podložní skálou. Ovšem, jestli to není následek znovupostavení 🤨
Nejznámější pověst o menhiru je, že při každém zazvonění zvonu z Klobuckého kostela postoupí pastýř ke kostelu o zrnko písku. Až se dostane až k němu, nastane soudný den. Když ale zazvoní zvon na protější straně v Kokovicích, postoupí zase zpět.
Ve dnech 30. dubna a 13. srpna na keltské svátky Beltain a Lughnasadh je vidět slunce, jak vychází přímo nad Řípem. Ale osobně to vyzkoušeno nemám. Třeba se časem zadaří. Informace mám z Wikipedie a z tabule u menhiru.
K tomuhle menhiru zajedete pohodlně i autem, ale překvapivě jsem se k němu kousek prošel a zaparkoval na odbočce. Menhir najdeme u křižovatky polních cest u obce Slavětín. Kdo by se chtěl projít, ať zaparkuje tady, nebo kdekoli na ulici Nádražní. Provoz díky slepé ulici k nádraží je prakticky nulový.
Menhir Baba je tvořen hrubozrnným železitým pískovcem s křemennými valounky, je vysoký 1,7 m. Hmotnost je odhadnuta na 2 tuny.
V roce 1896 byl údajně prováděn výzkum, který měl odhalit, že kámen je značně hluboko zasazený, a jeho podzemní část je téměř stejná jako nadzemní. (České megality, R. Šarič, P. Štěpánek).
Víme, že někdy v 17. století do něho byl zasazen kříž, což možná způsobilo, že na sebe nepoutal tolik pozornosti. Po druhé světové válce někdo kříž z kamene vylomil.
Prachsprostá kopírka od Eldaru.
Jenže na stránkách městyse Slavětína se píše. V Pamětní knize sboru dobrovolných hasičů z roku 1932 zaznamenal kronikář Bohumil Lůžek zajímavou zmínku o tom, že kámen Baba „byl vyorán na panském poli za kostelem“. Jenže se nepíše, kdy přesně a proč byl posazen zrovna sem. Takže tajemno opět trošku nahlodané 😔
Tady na menhir ukazuje „podomácku“ vyrobený ukazatel v obci Drahomyšl. Parkovali jsme kousek od rybníčku a nikdo nás z čerstvě posekané trávy nevyhodil. K menhiru to je přesně 400 metrů. Nachází se v poli a při jarním vzedmutí obilí možná budete prošlapávat cestičku. My měli již sklizeno a menhir tak vynikl v celé své kráse.
Kámen je vysoký 220 cm a je tvořen světlým křemitým pískovcem či křemencem, odhad hmotnosti je 2,2 tuny.
I zde se k menhiru váže pověst. Jeden z mnichů kláštera svedl místní dívku jménem Uršula a přemluvil ji, aby s ním utekla. Na tomto místě jej zastavil převor a za jeho čin jej proklel. Mnich na místě zkameněl. Dívka byla upálena jako čarodějnice.
Těžko říct, jestli síla kamene má být pozitivní, nebo negativní. Každopádně podle informace na ceduli u menhiru je silná.
Pokud bych osobně někde chtěl čerpat energii, udělám to tady. Jeho naklonění a téměř rovná plocha dělá ideální místo pro záda a hlavu. Člověk je tak maximálně propojen s kamenem a navíc v příjemné poloze. Sluneční souvislosti jsem nenašel, takže to na objevení asi ještě čeká 😃
On stál, když my jsme nebyli.
My se kolem proženem.
On stojí, když už my nejsme.
