Rubín

Na Rubín mne přivedl PhDr. Vojtěch Peksa, který lokalitu uvedl jako svou nejoblíbenější v archeologickém podcastu –  ArcheoPodcast na Instagramu, a tím se stala zajímavou i pro mě 😀

Podle mě nikdo, kdo nebydlí v okolí Podbořan nebo není archeolog, tak neví, že Rubín existuje 😀 Tudíž si řekneme, že Rubín je kopec a nachází se cca 11 kilometrů jihovýchodně od Žatce. Ofiko parkoviště je v obci Dolánky a pojme dostatek aut. No a kdo by byl líný, jako morbidně obézní, tak si v mapě najde nejbližší hřbitov a od něj je to o dost pohodlnější cesta 😊😉 ale já nic 🤫

Kdo se však vydá horší cestou, může spatřit v odtěžené části kopce kulovité útvary velké až jeden metr. Je to pozůstatek ztuhlého magmatu, které takto vytvarovala eroze. Rubín je totiž vyhaslá sopka.

Nás však nepřilákal kámen, ale historie tohoto místa, a ta je vskutku dlouhá a bohatá.

První osídlení bylo již v pozdním paleolitu – 10 000 – 8 000 let před naším letopočtem, a od té doby kontinuálně až do 10. století našeho letopočtu.

Lokalita byla poškozena hlavně od západní strany kamenolomy, zdejší pohřebiště na jižních svazích zničili místní sedláci, kteří do cukrovarů odvezli přes 100 q kostí, mnoho nálezů zachránili soukromí sběratelé, první řádný výzkum uskutečnil v letech 1934-1938 H. Preidel a pak další až po J. Bubeníka v letech 1987-1991.

Na druhé straně článku je výpis co se zde našlo a datace. Zde by to jaksi nemělo moc smysl. Chci vás na lokalitu nalákat, ne odradit od čtení 😉

Není divu, že toto místo bylo oblíbené takto dlouho. Výhled z něj do širokého okolí dával pocit bezpečí a času na přípravu při případném boji. A naopak budil respekt při dobývání.

Co tam však uvidíme dnes?

Před posledním stoupáním na plošinu vás možná dole zaujmou dvě kadibudky. Určitě to mysleli dobře, ale dopadlo to jako vždycky. Kakat by se mi tam nechtělo 😉

Raději tedy vzhůru se kochat, než to na nás přijde 😀

Jako první uvidíte malou pravěkou zahrádku. Takhle nějak mohl vypadat Rubín, než na něj poprvé vylezli lidé.

Následně uvidíte rekonstrukci středověkého opevnění přetavenou v rozhlednu. Na rozhledy je to zbytečné, ale pokud vám začne pršet nebo přijde bouře, tak je to ideální úkryt. Rozhledna má totiž hromosvod 😀

Dále je zde posezení a informační tabule. My zde byli v parném létě, takže nám přišel vítr vhod, ale pokud se sem chystáte v době, kdy teploty budou jen příjemné, tak si s sebou vezměte nějakou mikinu či bundu, dost tu fouká.

U sezení je malý borovicový háj a v něm dřevěný lesní druid.

Druhá dřevěná socha je Sámo. Který, jak si všichni pamatujeme ze školy, sjednotil Slovany a vedl je vítězně v boji proti franským vojákům krále Dagoberta I. A tady přichází možná nejzajímavější teorie. Jedničkáři vědí, že k boji došlo roku 631 nebo 632 u Wogastisburgu. Jenže on se ten Wogastisburg dodnes nepodařilo lokalizovat a jedna z teorií je, že právě Rubín by mohl být oním Wogastisburgem. Kdo ví, ale třeba na vás čeká artefakt, který to potvrdí ✊

Třetí sochou je sova. V řecké mytologii je to symbol moudrosti a vzhledem k tomu, že vidí v noci, tak je to tvor, který vidí pravdu i v zahaleném hávu temnoty. Keltové považovali sovu za zprostředkovatele mezi světem živých a světem mrtvých, a také za symbol tajemství a magie.

Proto vás lákám na tento kopec, abyste zavřeli oči a nechali se unášet 12 tisíc let zpět a třeba zjistit, že duch místa je stále přítomen. Rubín je další místo, které bych chtěl navštívit ještě jednou, a pak ještě jednou, a pak ještě…

12 tisíc let

a chci se sem pořád vracet

💛