Když jsem si četl bibli, tak příběh o liščím doupěti mne na místo nenalákal, protože potkat lišku není můj cíl 😀 Ale když pan archeolog pokračoval dál, tak se místo stalo opravdu návštěvyhodné.
Moje první hledání dopadlo samozřejmě neúspěchem, protože bych se musel namáhat a to se mi v tu chvíli nechtělo 😀
Jetík měl samozřejmě dávno nalezeno a tak potvrdil, že mám lézt tam, kam se mi nechtělo. A opravdu, když jsem si zapotil triko, tak jsem ji našel. Tohle z cesty opravdu vidět nejde 😀

Ona totiž není vidět ani odsud a to je jeskyně už na obrázku 😀 Jen se musí přijít blíž.

A co je na této jeskyni zajímavé? Nejprve to, že to je „průlezná“ jeskyně, takže má dva vchody.

A i přesto, je v ní jen malý průvan vzduchu a prostředí uvnitř působí konzervačně, aspoň to tvrdí Jiří Waldhauser. Já to nezkoušel, protože svačiny se vzdát nehodlám 😀
Ale jak to bylo s tou liškou? Místní si vyšel na houby, vyplašil lišku a jelikož se nebál, tak šel prozkoumat odkud vyběhla. Našel jeskyňku a když se do ní podíval, tak nalezl hliněnou mísu. Mísa byla vytvořena mezi lety 3800 – 3500 let před naším letopočtem. Jenže to je vše co k ní víme. Nevíme kdo a proč jí tam dal, ani co v ní bylo.

V tu dobu byla osídlená hradiště Hrada a Klamorna. Možná si tu nechávali jídlo lovci a sběrači. Možná zde byla uložena obětina. Fantazii se meze nekladou. Ale jak to bylo doopravdy…
Zároveň je fascinující, že mísa vydržela necelých 6 tisíc let na místě…
Taky bych chtěl najít nějaký takový „poklad“. A když né já, tak Jetík 😍 Dobře, tak i vy, co jste dočetli až sem 😊😉
Koukání do děr,
nová lesní disciplína.

