Srdce Českého ráje

Šéfredaktor Drobek Jetíka neustále nenápadně poňouká k větší aktivitě při tvorbě článků – dokonce sám přišel s nápadem, čeho by se další článek mohl týkat – zajímavých výhledů na město Turnov očima jeho rodáka. Jetík, turnovský patriot, hozenou rukavici zvedá, i když sám ještě netuší jaký článek z toho vlastně vznikne.

Na úvod jeden opravdu velmi zajímavý pohled na Turnov. Autorem je neznámý malíř, který si někdy kolem roku 1900 představoval, že Turnov na začátku nového milenia bude vypadat nějak takhle…

Valný malíř to tedy nebyl, základní malířské principy, jako je perspektiva, mu očividně vůbec nic neříkaly, do budovy vysoké jako kostel sv. Františka dokázal naprojektovat dokonce 12 pater ( 😀 ), my si ale můžeme společně oddychnout, že takhle Turnov ještě ani v roce 2024 nevypadá.

Pojďme tedy do skutečné současnosti…Pohled na Turnov z Výšinky, z místa pod turnovským gymnáziem…..

Vidíme, že nic tak strašného se zde za těch sto let nestalo, snad jen to kulturní centrum Střelnice, architektonicky ceněná stavba, se tam konzervativnímu Jetíkovi přiliš nelíbí. Jetík dupal v tanečních slečnám na střevíčky ještě ve staré Střelnici – ta se mu líbila víc. (A tehdejší slečny taky 😀 )

Za zmínku zde stojí, že chrám Narození Panny Marie je jednou z největších novogotických staveb v Evropě, navíc s trvalým provizoriem – v roce 1853 byla nedostavěná věž chrámu z finančních důvodů provizorně zastřešena – s tím, že věž bude dokončena později. V tomto stavu však věž zůstala dodnes a pokud má Jetík správné informace, ani v příštím roce není její dostavba v plánu 😉

Jetíkovo oblíbené fotografické místo je na dvorku pod bytovkou v Daliměřicích. Je to místo veřejně přístupné, přesto tam má Jetík vždycky takový zvláštní pocit, jako by vstupoval někam, kam by vstupovat neměl. Asi proto, že skoro pokaždé vyleze z garáže pod bytovkou ten stejný starý pán v montérkách 😀

Čím je ale tenhle pohled tak zvláštní? Jsou odsud vidět 3 kostely v jedné řadě. Vpředu je Sv. Mikuláš, vzadu chrám Narození Panny Marie, a mezi nimi vykukuje střecha a zadní věžička kostela Sv. Františka z Assisi (ten je přímo na náměstí).

Svatý František je zvláštní kostel – takový podivný slepenec nesourodých stylů, jako kdyby ho stavěli dva architekti zároveň – jeden zepředu, druhý zezadu 😉

Takhle si Jetík od bytovky, v naprosté tmě, fotil noční pohled na turnovskou radnici. Samozřejmě, že v ten moment opět vylezl z garáže pán v montérkách 😂 (s Jetíkem moudře pohovořili)

Tady je ještě jedna fotka od dědulovy garáže – podzimní…..

Od druhé bytovky, která je hned vedle, se nabízí výhled k turnovské Hruštici. Tahle fotka budiž přijata jako důkaz, že i v zimě Jetík čas od času vyleze ze svého doupěte – čemuž má sám problém uvěřit 😀

John Lennon v jedné z Jetíkových oblíbených písní Beatles zpívá: „Jsou místa, která si budu pamatovat celý svůj život, i když se některá změnila – ne k lepšímu“. ….Tak tohle je jedno takové místo. Bývalá zahrádkářská kolonie v Ohrazenicích – pohled na městskou čtvrť Daliměřice, vzadu majestátní Kozákov („Strážná hora Českého ráje“)

Zahrádkářská kolonie musela prakticky celá ustoupit silničnímu obchvatu. ….Obchvatu? Je vůbec možné něco, co prochází přímo skrz město, nazývat obchvatem? Výhled tu býval pěkný, dnes zde přímému pohledu překáží ohavný betonový protihlukový plot. (Tuhle fotku Jetík vyfotil z vysoké hromady hlíny, na kterou vylezl, a která mu umožnila, s foťákem vysoko nad hlavou, pořídit tenhle záběr)

Při návštěvě parku u zámku Hrubý Rohozec je od grotty, tedy od umělé jeskyně na svahu nad železniční tratí, možné vidět Turnov takto. Je nutné použít teleobjektiv, ale pohled je to zajímavý.

Vzadu je Hlavatice a začíná tam již Hruboskalské skalní město, vlevo je „Nová radnice“, přestavěná z domova mládeže, budova je to….. zvláštní. Vypadá spíše jako mateřská školka než jako úřední budova – ale ono to někdy vyjde nastejno 😉

Hned vedle Nové radnice je Chlapecká škola – Jetíkova alma mater, která mu zkazila celé dětství 😀 …..Uprostřed budovy je hodinová věžička, která je čas od času zpřístupněná pro veřejnost. Minimálně ten nevšední pohled na Sv. Mikuláše za návštěvu stojí.

Hezký výhled na staré město by byl z místa zvaného Nad Perchtou.

….“By byl“. Dole výhled bohužel hrubě narušuje ohyzdná továrna Juta – je potřeba trošku si se záběrem pohrát, aby nebyla na fotce vidět. (Juta sice v roce 2023 blafla a čoud hořícího textilu zamořil celé město, pohled na spáleniště ale také není úplně to pravé, co by si odsud člověk přál vidět)

Pokud to zrovna roční doba (tedy listí) dovolí, je odsud hezký pohled na Mikuláše s Matějem

Po břehu Jizery se dá dojít ke gumovému jezu pod Jutou…. Příjemný, klidný pohled z místa, kam vůbec nikdo nechodí.

Tohle je pohled na most z druhé strany, z Kotlerova nábřeží

Nad Kotlerovým nábřežím je místo zvané „Na Skalici“, kterému ale nikdo neřekne jinak než „Skalička“. Jetík vždycky přemýšel, jak by se Skalička dala fotograficky využít a nakonec se mu to i podařilo, když se jednoho únorového dne vyšplhal na šikmé, kluzké kovové zábradlí vedle schodiště a tam ve velmi vratkém postoji stihnul pořídit dvě fotky než……. Fotky dopadly dobře, Jetík taky 😀 .

Na severním okraji Turnova je vesecký les. Jako dětem nám tam vždycky zakazovali chodit – ruští okupanti měli v lese raketovou základnu 🙁 . Turnov samotný z okraje lesa sice moc vidět není, dá se však ocenit pohled směrem k Hruboskalskému skalnímu městu a Troskám. ….Tohle je fotka z Vánoc 2020, pohled odpovídal Jetíkově melancholické náladě….

A když už jsme takhle na okraji města, zajděme ještě přes pole o kousek výš. Na konci městské části Ohrazenice se tyčí fotbalový pohár FIFA. Vodárenská věž je inspirovaná věží Bajtěrek v kazažské Astaně. Kdykokoli jde Jetík okolo, říká si, že sice máme nejdražší vodu v republice, ale ta stavba že za to stojí 😀

Vodárenská věž slouží jako příležitostná rozhledna. Letos o prázdninách byla například přístupná každé liché pondělí, vstup zdarma. Nahoře je kruhový ochoz, s výhledem od Kozákova přes Turnov a Trosky k Mužskému, Bezdězu , Ralsku až k Ještědu.

Tohle je pohled k Jenišovicím, vzadu vpravo jsou Krkonoše

Cílem tohoto článku není a ani nemůže být kompletní výčet míst, odkud je zajímavé fotit Turnov – to by byl článek tak dlouhý, že by ho nikdo nedočetl do konce. Je to krásné město a každý ať si najde ten „svůj“ pohled, který ho něčím osloví. Ale ještě jedno místo Jetík nemůže nezmínit. Místo, kam s gustem, vytvalostí a umanutostí chodí fotit západy slunce. A protože je to místo blízko Jetíkova doupěte, nebude ho zde přesně specifikovat 😉 .

Stačí, aby Jetík z okna zahlédl, že se to venku nějak zajímavě barví, a okamžitě bere boty (někdy i každou botu jinou), nasadí kulicha (je-li méně než 15 nad nulou) a vyráží. ….Tak jako jednoho silvestrovského podvečera, kdy si chtěl vyfotit poslední západ roku. Kopeček, kterým potřeboval sejít, byl dost blátivý, klouzal. A tak si Jetík řekl, že nejlepší bude vzít to s rozběhem. Nebyl to dobrý nápad, což Jetík poznal hned, jak jeho pravá noha vyletěla do vzduchu, načež si kratičký pocit beztíže užívalo celé jeho tělo. Dopad byl drsný, až kosti zachrastily. Následoval zhruba dvoumetrový sjezd svahem dolů, při kterém se Jetíkovi dostalo bahno úplně všude. Boty, kalhoty, bunda, kulich…. Hrouda bláta se dokonce dostala i pod kulich, jak Jetík překvapeně zjistil později 😂. ….A takto zřízen kráčel Jetík potupně domů, což nutně muselo budit dojem, že nějakou předčasnou, zato však hodně bujarou silvestrovskou oslavu už má dneska za sebou 🥂.