Drobek Pravěk (nejstarší osídlení)
Pozdní paleolit (10 000–8 000 př. n. l.): První stopy pobytu člověka (povrchové sběry).
Neolit a eneolit (5 500–2 300 př. n. l.): Keramika a kamenné nástroje (hůře čitelné kvůli překrytí mladšími vrstvami).
Starší doba bronzová (2 300–800 př. n. l.): Základy prvního zemního valu (únětická kultura).
Doba halštatská (800–320 př. n. l.): Unikátní zbytky kamenné architektury (staveb) a první luxusní importy (např. šperky až z Etrurie v Itálii). Vznik mohutnějšího opevnění.
Doba laténská a římská (do 400 n. l.): Méně hojné doklady osídlení, běžné střepy keramiky a drobné předměty.
Raný středověk
7. století (Doba Sámovy říše)
Zbraně a výstroj: 2 kování západního (franského) původu, 1 starší avarské nákončí.
Nástroje: Parohový jednostranný hřeben, železná sekera (datovaná obecně do 7.–8. století).
8. století (Avarský horizont – vrchol hradiště)
Avarská litá bronzová kování (25 kusů): Luxusní součásti honosných mužských opasků (přezky, kování hlavního řemene, ozdobné úponky, přívěsky s motivem gryfa). Druhá největší kolekce v Čechách.
Ztracené kování byzantského okruhu: Unikátní článkovaný pásek ze zlaceného drátu a tyčinek (šachovnicový vzor), luxusní diplomatické zboží.
Jezdecká výstroj: 8 kusů železných ostruh s háčky.
Ochranná zbroj: Velmi vzácné útržky železných kroužkových košil (karolinská produkce, pars pro toto).
Ozdoby: Nákončí západního (franského) původu z konce století.
9. století (Velkomoravský horizont)
Šperky elity: Zlatá hrozníčkovitá náušnice, další stříbrné/bronzové náušnice, litý knoflík (gombík), skleněné korálky.
Sklo: Zlomky luxusního importovaného porýnského skla (nádob).
Počátek 10. století (Staromaďarský horizont a zánik)
Staromaďarská kování (5 kusů): Bronzové ozdoby koňského postroje (ohlávky) a ozdoby ženského oděvu či účesu (srdcovitá kování a závěsky).
Zbraně: 1 železná rombická (kosočtverečná) šipka do luku.
Amulety: Litý zvoneček nebo rolnička s vysokým obsahem olova a cínu (pohanský amulet).
Keramika: Pozdní hradištní keramika (střepy), která typologicky přesně odpovídá první fázi osídlení Žatce (dokládá přesun moci a zánik Rubínu kolem let 930–950 n. l.).
